Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
obálka čísla, které držíte v rukou, si pohrává s nostalgickými tóny vizuálu dvou čísel předchozích a tvoří s nimi pomyslnou triádu. Od zavařeného zelí Iren Stehli, které uvádělo gastro-politickou esej Petera Steinera v čísle pět, se přes omšelou videokazetu komentující politiky audiovizuálních sbírek ve studii Michala Klodnera v šestém čísle dostáváme ke slávě páternosteru v podvratné kompozici Markéty Magidové. Stroj, s nímž mají mnozí z nás spojené vzpomínky na dobrodružství dětských výprav do zakázaných teritorií bank a administrativních budov, nasvěcuje scénu pro sérii textů, jimiž v ArteActech uzavíráme exkurz do různých podob kulturních a společenských otisků devadesátých let 20. století.
V aktuálním čísle překračujeme hranice českého prostoru k různorodým reflexím této dekády v prostoru „Nové Evropy“, která se zjevila západnímu zraku s pádem železné opony. Dvě úvodní studie upravené z příspěvků mezinárodní konference Theatre and Freedom konané v roce 2019 se věnují produkčním i estetickým proměnám nezávislé divadelní scény v Maďarsku a Chorvatsku, a mohou tak sloužit jako výchozí materiál potřebné širší komparace divadelních praxí ve středo- a východoevropském prostoru. Text Zuzany Mojžišové rozšiřuje předestřené spektrum o analýzu způsobu zobrazování romské komunity ve filmové tvorbě našich východních sousedů, Slováků.
Mimo tematický rámec devadesátek přináší nové číslo ArteAct výstup z výzkumu Evy Zavřelové věnující se návštěvnosti divadel v posledních několika letech a zevrubnou sondu Terezy Czesany Dvořákové do historie normalizačních počátků na FAMU prismatem kauzy filmu Nezvaný host Vladimíra Venclíka, který byl za tento svůj absolventský film ze školy vyloučen a diplomu se dočkal až po revoluci. Na tuto historickou studii navazuje výběr archivních materiálů v rubrice Paměť umělecké školy, které dění zasazují do dříve neznámých personálních i administrativních souřadnic sklonku šedesátých let.
Sara Pinheiro pokračuje ve své sérii rozhovorů se stěžejními osobnostmi (nejen) filmového zvuku – tentokrát s Paulem Daviesem, mimo jiné kmenovým spolupracovníkem britské režisérky Lynne Ramsay.
Číslo uzavírá další autorka – umělkyně a teoretička Hito Steyerl, jejíž text, zásadní pro reflexi uměleckého výzkumu, „Estetika rezistence? Umělecký výzkum jako disciplína a konflikt“, se nyní po dlouhých letech konečně dostává i k českým čtenářům a čtenářkám.
Za redakci ArteAct Vám podnětné zážitky přeje
Veronika Klusáková
šéfredaktorka
