ArteActa 2022, 7

Editorial

Veronika Klusáková

Zveřejněno: 15. červen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Klusáková, V. (2022). Editorial. ArteActa5(7), 


Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

obálka čísla, které držíte v rukou, si pohrává s nostalgickými tóny vizuálu dvou čísel předchozích a tvoří s nimi pomyslnou triádu. Od zavařeného zelí Iren Stehli, které uvádělo gastro-politickou esej Petera Steinera v čísle pět, se přes omšelou videokazetu komentující politiky audiovizuálních sbírek ve studii Michala Klodnera v šestém čísle dostáváme ke slávě páternosteru v podvratné kompozici Markéty Magidové. Stroj, s nímž mají mnozí z nás spojené vzpomínky na dobrodružství dětských výprav do zakázaných teritorií bank a administrativních budov, nasvěcuje scénu pro sérii textů, jimiž v ArteActech uzavíráme exkurz do různých podob kulturních a společenských otisků devadesátých let 20. století.

V aktuálním čísle překračujeme hranice českého prostoru k různorodým reflexím této dekády v prostoru "Nové Evropy", která se zjevila západnímu zraku s pádem železné opony. Dvě úvodní studie upravené z příspěvků mezinárodní konference Theatre and Freedom konané v roce 2019 se věnují produkčním i estetickým proměnám nezávislé divadelní scény v Maďarsku a Chorvatsku, a mohou tak sloužit jako výchozí materiál potřebné širší komparace divadelních praxí ve středo- a východoevropském prostoru. Text Zuzany Mojžišové rozšiřuje předestřené spektrum o analýzu způsobu zobrazování romské komunity ve filmové tvorbě našich východních sousedů, Slováků.

Mimo tematický rámec devadesátek přináší nové číslo ArteAct výstup z výzkumu Evy Zavřelové věnující se návštěvnosti divadel v posledních několika letech a zevrubnou sondu Terezy Czesany Dvořákové do historie normalizačních počátků na FAMU prismatem kauzy filmu Nezvaný host Vladimíra Venclíka, který byl za tento svůj absolventský film ze školy vyloučen a diplomu se dočkal až po revoluci. Na tuto historickou studii navazuje výběr archivních materiálů v rubrice Paměť umělecké školy, které dění zasazují do dříve neznámých personálních i administrativních souřadnic sklonku šedesátých let.

Sara Pinheiro pokračuje ve své sérii rozhovorů se stěžejními osobnostmi (nejen) filmového zvuku - tentokrát s Paulem Daviesem, mimo jiné kmenovým spolupracovníkem britské režisérky Lynne Ramsay.

Číslo uzavírá další autorka - umělkyně a teoretička Hito Steyerl, jejíž text, zásadní pro reflexi uměleckého výzkumu, "Estetika rezistence? Umělecký výzkum jako disciplína a konflikt", se nyní po dlouhých letech konečně dostává i k českým čtenářům a čtenářkám.

Za redakci ArteAct Vám podnětné zážitky přeje

Veronika Klusáková
šéfredaktorka


Stáhnout citaci

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.