ArteActa 2022, 7
ArteActa 2022, 7:7-26 | DOI: 10.62804/aa.2022.001
The study aims to present independent theatre in Croatia during the 1990s while focusing on the examples from the leading scene of Croatian capital Zagreb. It provides a recent history of the field, from the precedents to the formation of the somewhat fragile continuity in the second half of the 20th century. It explains specific political, social and cultural circumstances that influenced the development of the independent theatre in the 1990s, in particular the Croatian War of Independence (1991-1995) and the postwar cultural policy of the new state which privileged cultural institutions. The aesthetics, the development and the most important works...
ArteActa 2022, 7:27-41 | DOI: 10.62804/aa.2022.002
Hungarian performing arts are represented today almost solely by independent artists and companies. My study aims to uncover the historical reasons for this phenomenon, going back to the 1990s. After discussing the variations of the term "independent", the study gives a historical context of the Hungarian performing arts system after World War II. The prominent figures of independent performing groups of the 1990s had connections with theatre-making at universities. Despite their peripheral position, these were the groups that first represented Hungarian theatre abroad. Due to the insecurity in financing in Hungary, the independents always tried to...
ArteActa 2022, 7:59-78 | DOI: 10.62804/aa.2022.004
Jaké je místo divadla v životě jeho návštěvníků? A věnují mu právě tolik času, kolik sami chtějí, nebo jim v jeho častější návštěvě něco brání?Předmětem studie je analýza odpovědí na otevřenou otázku "Existuje v obecné rovině něco, co by vás přimělo k častější návštěvě divadel? ", která byla položena v rámci projektu ASSET divákům čtyř pražských divadel - Národního divadla, Studia DVA, Jatek 78 a Švandova divadla.Tato studie podrobuje odpovědi na tuto otázku hlubší analýze. Odpovědi třídí do nejčastěji zastoupených kategorií, pracuje však také s konkrétními příklady výroků. Informace s pomocí kvantitativních i kvalitativních metod analyzuje...
ArteActa 2022, 7:79-98 | DOI: 10.62804/aa.2022.005
Případ školního filmu Nezvaný host a osud jeho režiséra Vlastimila Venclíka, který byl z FAMU kvůli tomuto filmu vyloučen těsně před absolutoriem v roce 1971, je v českém prostředí poměrně známým příkladem politické perzekuce v době nastupující normalizace. Film Nezvaný host byl natočen v roce 1969 jako ateliérové cvičení třetího ročníku. Námět byl napsán již v roce 1967, ale dílo bylo po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 aktualizováno tak, že vznikla jasně čitelná metafora okupace a přizpůsobování se.Výzkum, vycházející z archivních materiálů z fondů Rektorátu AMU, mimo jiné odkrývá širší pozadí rozhodnutí...
ArteActa 2022, 7:43-57 | DOI: 10.62804/aa.2022.003
Rómske etnikum sa v slovenskej kinematografii objavovalo či už ako hlavná, alebo ako vedľajšia téma od roku 1950. Tieto filmové obrazy odzrkadľujú nielen prístup konkrétnych filmových autorov a autoriek k rómskym hrdinkám a hrdinom ich snímok, ale zrkadlia sa v nich aj postoje celej spoločnosti k rómskemu etniku. Paternalistické a asimilačné tendencie socialistických vlád na nejaký čas ustúpili obrodnému procesu druhej polovice šesťdesiatych rokov 20. storočia, potom sa opäť vynorili v časoch tzv. "normalizácie" po okupácii Československa v roku 1968. Novembrová revolúcia v roku 1989 ukončila éru komunistickej totality a nastolila demokratické rámce...
ArteActa 2022, 7:121-124
Umělecká praxe Hito Steyerl je ideálním úvodem do problematiky uměleckého výzkumu. Na její rozsáhlé tvorbě lze navíc dokumentovat, jak se tato stále ještě nová vědní disciplína vyvíjela, na základě čeho se emancipovala, jaká média ji nejčastěji doprovázejí a jakým dalším směrem se bude v nejbližší době ubírat. Důležité je však především interdisciplinární pole, na němž se Steyerl pohybuje, stejně jako rozvoj kritického myšlení, které je s její tvorbou, ať už literární či filmovou, v širším slova smyslu pak vizuální, úzce propojeno. Většina z toho je viditelná i v eseji "Estetika odporu", což dokládá i její podtitul "Umělecký výzkum jako disciplína...
ArteActa 2022, 7:125-132
Co je dnes umělecký výzkum? Zdá se, že odpověď na tuto otázku nezná v současné době nikdo. Umělecký výzkum je považován za jednu z mnoha činností, které jsou definovány neurčitě, neustále se mění, postrádají soudržnost a identitu. Co když je ale tento pohled ve skutečnosti zavádějící? Co když ve skutečnosti víme víc, než se domníváme? Abychom se o této tezi mohli bavit, podívejme se nejprve, jak vypadají současné debaty o uměleckém výzkumu. Zdá se, že největší pozornost je v těchto debatách věnována proměně uměleckého výzkumu v akademickou disciplínu. Diskutuje se o studijních plánech, akademických titulech, metodách, praktickém uplatnění, pedagogice....
ArteActa 2022, 7:99-119
ArteActa 2022, 7:133-144 | DOI: 10.62804/aa.2022.009
Paul Davies is a film sound designer based in the UK. His artistic journey started in Cardiff, where he ran a small music studio in the mid-1980s dedicated to experimental and electronic music. This led him to the local filmmaking scene as a sound recordist and motivated him to enrol in the UK's National Film and Television School in 1988. After graduation, he worked as a location sound recordist, editor, and re-recording mixer until he joined Videosonics (1995, London). In this studio, he first worked with Lynne Ramsay (Ratcatcher, 1999) in a collaboration that has lasted till today. With her, he has designed his most known works (Morvern...
