ArteActa 2021, 5
ArteActa 2021, 5
ArteActa 2021, 5:7-51 | DOI: 10.62804/aa.2021.001
Studii otevírá otázka žánru Havlovy slavné eseje a její nápadné shody s Marxovým a Engelsovým Komunistickým manifestem, jehož první a poslední větu Havel ve svém textu cituje. Jejich společným jmenovatelem je žánr "revolučního manifestu" pojatý jako performativní řečový akt nárokující si perlokuční účinek bez skutečné autority, která by ho k tomu opravňovala. Pozornost se následně soustřeďuje na hrdinu "Moci bezmocných", vedoucího prodejny Ovoce a zelenina, podle Havla trpného nástroje v rukou jeho nadřízených, nutících ho vyvěšovat ideologická hesla, jejichž obsah mu je cizí, a proto odsouzeného "žít ve lži". Na základě toho, jak je postava "zelináře"...
ArteActa 2021, 5:53-84 | DOI: 10.62804/aa.2021.002
Táto práca skúma potenciál prostredia virtuálnej reality (VR) ako prostredia pre tvorbu zvukového umenia. Na základe korelácie textov z oblasti teórie nových médií a hudobnej teórie zasadzuje zvukové umenie vo virtuálnom prostredí do širších teoretických i historických súvislostí. Na tomto pozadí sa pokúša o užšie vymedzenie tohto pojmu a preskúmanie možných determinantov, ktoré ovplyvňujú, či je zvukové dielo možné chápať ako VR (interaktivita, nástroje a ovládacie prvky, spôsoby ich použitia, ich psychofyziologický vplyv a i.). V tomto kontexte a na príkladoch analýzy konkrétnych diel - Alexandra Cihanská Machová: Psalm, Marko Ciciliani: Kilgore,...
ArteActa 2021, 5:85-110 | DOI: 10.62804/aa.2021.003
Studie se snaží pojmenovat základní teoretický diskurz herectví nonverbálního divadla. Autor vychází z antropologicky zaměřené filozofie Helmutha Plessnera, vyznačuje obecné struktury lidského chování a následně jeho specifickou obraznost. V druhé části studie autor pojednává opozici a podvojnost mimeze-performance a jejich projevy v nonverbálním divadle. Studie je úvodem k herecké tvorbě a vyznačuje teoretické předpoklady pro následná pojednání o různých hereckých technikách nonverbálního divadla.Studie je úvodní kapitolou k Encyklopedii nonverbálního divadla, která vzniká na Katedře nonverbálního divadla HAMU.
ArteActa 2021, 5:143-154 | DOI: 10.62804/aa.2021.007
Archivní rubriku časopisu ArteActa jsme se rozhodli otevřít zpřístupněním dokumentu Zpráva o činnosti Divadelní fakulty AMU za škol. rok 1959-60. Vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Předně se léta 1959 a 1960 nezdají být tak významná z hlediska často připomínaných událostí spojených s roky 1948, 1968 nebo 1989. Právě to ale umožňuje pohled na běžný provoz umělecké vysoké školy v době, kdy nedocházelo k podstatnějším politickým zvratům. Prvotní motivací je proto snaha představit spíše všední obraz školy. Prostřednictvím Zprávy o činnosti lze sledovat každodenní problémy divadelní fakulty, které ovšem mohly být přiznány v oficiálním dokumentu....
ArteActa 2021, 5:111-122
Michel Chion (1947) is a French film critic and composer. His career began as an assistant to Pierre Schaeffer in 1970, at the Groupe de Recherches Musicales (GRM), which also led him to collaborate with the French journal Les Cahiers du Cinéma between 1982-87. This practice, together with his interest in perception and the arrival of the videotape, triggered a book trilogy on sound in film: La voix au cinema (1984; published in English as The Voice in Cinema in 1999) in which he analyses the hierarchy of voice in the soundtrack ("vococentrism"); Le son au cinema (1985, in English as Film, a Sound Art in 2003), where he continues to access human language...
ArteActa 2021, 5:123-130
Teoretickou práci "Filmový prostor mimo obraz" napsal významný polský režisér a scenárista Grzegorz Królikiewicz jako svou diplomovou práci, kterou obhájil v roce 1970 na Fakultě režie Státní filmové, televizní a divadelní vysoké školy v Lodži (dále jen PWSFTviT).1 Od jejího vzniku nás tedy dělí již víc než padesát let. Nakolik byl tento text zásadní ve své době? Může i v současnosti nějak obohatit filmovou teorii zkoumající dané téma, nebo je zajímavý především z historického pohledu? Úvodní text k překladu studie se pokusí tyto základní otázky zodpovědět, přihlédne i k tvorbě a osobnosti autora a problematice samotného překladu.
ArteActa 2021, 5:131-142
Ve skutečném životě na sedadle sedíme. Jasná korelace pojmenování a jeho denotátu například zaručuje to, že si v kině sednu na to sedadlo, jehož číslo mám napsáno na své vstupence. Na sedadlo na plátně se ale díváme. I kdyby se jeho číslo přesně shodovalo s číslem na vstupence, stejně si na něj sednout nemohu. Proč by tedy v tomto případě měla platit korelace pojmenování a denotátu? Když se sedadlo na plátně ocitne mimo záběr, jeho povaha se změní. Se sedadlem, na kterém sedím, to tak ale není.Pokud by ve filmu platila stejná pravidla prostorových vztahů jako v reálném životě, mohla by se podstata sedadla měnit v závislosti na tom, jestli se nachází...
ArteActa 2021, 5:155-165 | DOI: 10.62804/aa.2021.008
ArteActa 2021, 5:166-168
Monografia je na jednej strane potvrdením, že pokiaľ ide o nové pohľady na teóriu drámy, bude musieť súčasná slovenská a česká teatrológia splácať dlhy väčšie než v oblasti divadelnej histórie a reflexie divadelnej tvorby. No na druhej strane musíme uznať, že je poctivým príspevkom k téme, predovšetkým k, vo svetovej vede prevládajúcemu, výskumu performativity textu a uvažovaniu o texte na pomedzí dramatického a postdramatického.
