ArteActa 2021, 6
ArteActa 2021, 6
ArteActa 2021, 6:109-124 | DOI: 10.62804/aa.2021.016
Umělecký výzkum představuje hybridní tvůrčí a teoretickou oblast, která se v současné umělecké akademické sféře intenzivněji rozvíjí již po dvě dekády. Jejím cílem je poukázat na schopnost umění pomocí různorodých vyjadřovacích prostředků a postupů generovat nový typ poznání a porozumění světu kolem nás. O tom, jaké tyto prostředky mohou být, jaké jsou jejich limity, jaké postupy lze v uměleckém výzkumu uplatnit a jakou specifickou kvalitu mají nové informace a zakoušení světa prostřednictvím umění, se dnes živě diskutuje. Problémy volby nástrojů tvůrčího vyjádření, metodického postupu a charakteru vědění utvářeného uměním lze proto bez váhání označit...
ArteActa 2021, 6:7-60 | DOI: 10.62804/aa.2021.012
Studie sleduje historii československého a českého mediálního umění, jež přinesla v souvislosti s dynamikou společnosti několik základních strategií a vývojových linií. Tvůrci experimentálního filmu a videoartu vykročili z institucionálního uspořádání kinematografického průmyslu jak odlišnými uměleckými strategiemi, tak způsobem organizování. Někdy se rovněž opírali o emergentní přístupy, doposud materiálně neukotvené, nebo i přístupy postmateriální, zaměřené na aktivní a participativní procesy. Složitější situace vyžadující historickou rekonstrukci nastává u přesahů do výtvarného a scénického umění, jako jsou interaktivní a místně specifické instalace,...
ArteActa 2021, 6:61-79 | DOI: 10.62804/aa.2021.013
Tato studie se zabývá výzkumem osobnostních charakteristik studentů tanečních konzervatoří na základě teorie pětifaktorového modelu osobnosti. Autoři usilují o specifikaci a popis diskutované skupiny za použití NEO pětifaktorového osobnostního inventáře. Zaměřují se také na odlišnosti a odchylky od běžné populace. Výsledky vykazují zvýšené skóry v intrapersonálních dimenzích a průměrné v interpersonálních. Získaná data zejména nabádají k širší aplikaci poznatků z oblasti psychohygieny do vzdělávacího procesu uměleckého, konkrétně tanečního vzdělávání.
ArteActa 2021, 6:81-102 | DOI: 10.62804/aa.2021.014
Esej představuje komentář k překladu textu Françoise Laruella "O černém vesmíru". Uvádí klíčové myšlenky jeho ne-standardní filozofie, vztahuje je ke kritice marxismu (pojem poslední instance) a soudobým podobám negativní teologie. Temnota je takto pojata v politickém i náboženském rozměru. Autor představuje Laruellovo pojetí imanence v soteriologické perspektivě, jako předpoklad radikální transformace lidství ve vztahu k reálnu. Tato interpretace je aplikována na pozici umělce v pozdně moderní situaci a předkládá hrubý nástin dominantní pozice umělce-intelektuála. Aby umění odpovídalo nárokům Laruellova programu, musí se vzdát svého dominia, tedy...
ArteActa 2021, 6
ArteActa 2021, 6:125-137 | DOI: 10.62804/aa.2021.017
Marie-Jeanne Wyckmans is a Foley artist and Acousmatic Composer born in Belgium in 1954. She holds a BA in Acousmatic Composition from the Royal Conservatoire of Mons (1993), where she later taught perceptual analysis of sound and image. She also taught Foley and Sound Design at the INSAS (Institut National Supérieur des Arts du Spectacle et des Techniques de Diffusion, Brussels) and at the IAD (Institut des Arts de Diffusion, Louvain-la-Neuve).
ArteActa 2021, 6:139-154 | DOI: 10.62804/aa.2021.018
Stewart Parker (1941-1988) byl severoirský dramatik, hudební publicista, pedagog, ironický glosátor severoirského násilného konfliktu, nadšený obdivovatel kouzelnického umění, starých map a bicyklů, a především hry jako takové. Tento belfastský samorost z liberálně-protestantské rodiny patří dnes k poněkud opomíjeným autorům, u nás doposud neobjeveným. Snad je to tím, že jeho tvorba je úzce spjatá se severoirskými "nepokoji", eufemisticky proslulými jako "the Troubles", ke kterým se neustále ve své tvorbě vracel a které zůstávají v irské společnosti i nadále citlivým tématem. Parkerovy názory nebyly navzdory jeho protestantskému původu jednoznačně...
ArteActa 2021, 6:103-108
I.V základech barvy zří vidění Vesmír, v základech Vesmíru zří člověka, v základech člověka zří vidění.Země, Svět, Vesmír mají co činit s člověkem: Země trochu, Svět velmi, Vesmír vášnivě. Vesmír je vnitřní vášeň pro Vzdálené.Člověk pracuje na Zemi, žije ve Světě, myslí podle Vesmíru.
ArteActa 2021, 6:155-174 | DOI: 10.62804/aa.2021.019
Karel Stibral. Estetika přírody: K historii estetického ocenění krajiny. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2019, 536 s.V druhé polovině roku 2019 vyšla v Česku kniha Estetika přírody shrnující dosavadní východiska dlouhodobého výzkumu Karla Stibrala zabývajícího se proměnami estetického ocenění krajiny v historii evropské civilizace. Tato recenzní stať reflektuje nejen původní půdorys textu, ale také se jej snaží rozšířit o nástup technických obrazů a jejich souvislost s industriálními proměnami krajiny v 19. a 20. století. Využívá k tomu především metaforu dvojího typu krajinného uspořádání a z něj plynoucí dynamiky pohybu.
