ArteActa 2019, 3:7-40
Jádrem studie je dekonstruktivní analýza televizního oratoria Genesis režiséra Pavla Hobla na hudbu Zbigniewa Wiszniewského, vyrobeného v koprodukci Československé televize a německé Zweites Deutsches Fernsehen v roce 1969. Za využití konceptů hlasového objektu a akuzmatického hlasu představuje studie zvukovou složku audiovizuálního objektu jako důležitý narativní prostředek. V první části se analýza detailněji zaměřuje na úvodní sekvenci televizního filmu, na jejímž příkladu popisuje těsnou provázanost zvukové a obrazové složky. Studie se dále soustředí na momenty, kdy je ustavený zvukomalebný charakter hudebního doprovodu rozveden či zpochybněn. Druhá část textu je věnována fenoménu hlasu, jak je reprezentován v Genesis, třetí kapitola se zabývá reprezentací smrti a jejím významem v rámci fikčního světa tohoto televizního filmu. Text představuje televizní oratorium Genesis jako audiovizuální úvahu o lidské smrtelnosti a iluzivní moci slova, přináší interpretaci narativu oratoria podloženou zmíněnými teoretickými koncepty a nabízí čtení oratoria jakožto kritiky logocentrismu a racionalismu moderní společnosti.
Zveřejněno: 15. prosinec 2019 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.