ArteActa 2021, 6:109-124 | DOI: 10.62804/aa.2021.016
Umělecký výzkum představuje hybridní tvůrčí a teoretickou oblast, která se v současné umělecké akademické sféře intenzivněji rozvíjí již po dvě dekády. Jejím cílem je poukázat na schopnost umění pomocí různorodých vyjadřovacích prostředků a postupů generovat nový typ poznání a porozumění světu kolem nás. O tom, jaké tyto prostředky mohou být, jaké jsou jejich limity, jaké postupy lze v uměleckém výzkumu uplatnit a jakou specifickou kvalitu mají nové informace a zakoušení světa prostřednictvím umění, se dnes živě diskutuje. Problémy volby nástrojů tvůrčího vyjádření, metodického postupu a charakteru vědění utvářeného uměním lze proto bez váhání označit za tři klíčové momenty určující dynamiku zkoumaného pole. Do rámce tohoto výchozího trojúhelníku jsou pak včleněna širší témata: vztah mezi uměním a vědou, podoby produkce znalosti v současné společnosti, vztah mezi teorií a praxí, institucionální kritika uměleckého vzdělávání a pozice uměleckého výzkumu a uměleckého doktorátu v rámci akademické obce a způsoby hodnocení jejich výstupů. Předkládaný text, jenž vychází z původní výzkumné zprávy, si klade za cíl čtenáře s těmito problémy postupně seznámit.
Zveřejněno: 15. prosinec 2021 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.