ArteActa 2023, 10

Esej

The Actor as a Bodily Document - The Amateur Becomes the Expert

Kent Sjöström

ArteActa 2023, 10:84-99 | DOI: 10.62804/aa.2023.010

In contemporary discussions about science and politics, truth and post-truth are prevalent, in addition to fake news and alternative facts. The extended use of social media and alternative news, and the technical possibilities for manipulating all kinds of documents allow for a critical and suspicious gaze, where even well-established science might be disputed.In theatre and film, dramatic material can be more or less documentary: it can range from fiction, as in an ancient drama, to day-to-day observations and documentary events from someone's everyday life. The boundaries are often blurred, even in the case...

Studie

From Solitaires to Solitaires: Real-Time Choreography in the Czech Context

Michaela Raisová, Bohumíra Eliášová

ArteActa 2023, 10:1-24 | DOI: 10.62804/aa.2023.007

The authors present the second part of a two-part series in which they introduce the phenomenon of dance improvisation and instant composition (real-time choreography). In the first part, they introduced to the Czech readers (in Czech) for the first time the context and historical development of this artistic discipline. In the second part, they focus on how the postmodern stage format of instant composition progressed onto the Czechoslovakian and later the Czech artistic scene in the 1990s and 2000s. Through a concrete selection of individual Czech and Slovakian artists, companies and performances, projects and festivals, the authors map the Czech...

Zvuková imerze veřejného a privátního poslechového prostoru

Michal Rataj, Jan Trojan, Slavomír Hořínka, Soňa Vetchá

ArteActa 2023, 10:25-54 | DOI: 10.62804/aa.2023.008

Článek sumarizuje nové poznatky skupiny badatelů, kteří se v průběhu dvou let snažili experimentálně zabývat tématem přenositelnosti akustických prostorů. V centru jejich pozornosti je specifický vztah hudby a prostoru - především pak přenos poslechové zkušenosti z ambisonické distribuce prostorového zvuku do binaurální, sluchátkové. Příspěvek se zabývá nejen tím, jak jinak dílo v obou situacích zní, ale především co je třeba udělat, aby byla v obou situacích zachována požadovaná prostorová exprese. Tímto pojmem - analogicky k ostatním hudebním parametrům jako melodie, rytmus, dynamika, barva - označují takové kompoziční a interpretační techniky v...

Inspirace poetikou Ernsta Jandla v současné české a rakouské dramatice na příkladu her Niekur a fake reports

Zuzana Augustová

ArteActa 2023, 10:55-83 | DOI: 10.62804/aa.2023.009

Studie reflektuje přesahy mezi různými kulturami v hrách Niekur Kateřiny Rudčenkové a fake reports Kathrin Röggla a především jazykovou a formální stylizaci obou děl, která autorky řadí k postdramatickému proudu tvorby pro divadlo. Obě autorky se inspirovaly jazykovou stylizací hry Z cizoty Ernsta Jandla, která postdramatické texty předznamenala. Kateřina Rudčenková sleduje ve hře Niekur (2006) česko-litevské, česko/litevsko-ruské a okrajově i česko-německé vztahy. Hra fake reports se zaměřuje na vztah Německa k Americe po útocích 11. září. Jandl i Rudčenková využili jazykovou stylizaci dramatické řeči pro...

Recenze

Elektřina, fotografie a záznamy neviditelného

Marcel Stecker

ArteActa 2023, 10:100-104 | DOI: 10.62804/aa.2023.011

Kniha Martina Charváta Elektro-fotografické imaginárno. Přízraky mezi fotografií & elektřinou, která vyšla v roce 2023 v NAMU, pojednává o tajemných a zázračných silách, které se staly předmětem výzkumů a experimentů na konci 18. století a v průběhu první poloviny 19. století. Hlavní tezí, která z různých uhlů pohledu prostupuje celou knihou, je, jak z dnešního pohledu konvenční zdroje energií (elektřina) a běžně dostupná zaznamenávací zařízení (fotografie) byly na počátku opředeny hypotetickou možností navázání komunikace se světem zemřelých.

Výzkum pro umění zítřka

Matěj Kratochvíl

ArteActa 2023, 10:105-111 | DOI: 10.62804/aa.2023.012

Německý tvůrce Heiner Goebbels se po celou svou kariéru pohybuje napříč uměleckými formami. Dnes je důstojným akademikem a nositelem řady oficiálních ocenění, hlásí se ale i ke svým kořenům v punkové hudbě a anarchistickém hnutí. Jeho hudba vychází na zvukových nosičích a je koncertně předváděna, bývá tedy často uváděn jako skladatel. Zároveň má ale velká část jeho tvorby divadelní rozměr, což platí i pro díla koncertní. Právě o možných pohledech na vztah hudby, textu a scénického dění si mohou čeští čtenáři udělat lepší představu z kolekce textů, které vydalo Nakladatelství AMU. Texty vybral a uspořádal Lukáš Jiřička, jenž se Goebbelsovi věnuje dlouhodobě.